Archiv rubriky: Aktuality

Nemohu se dovolat… Co mám dělat?

Vzhledem k přetrvávajícímu nadměrnému telefonickému zatížení ordinace jsme pro pacienty zprovoznili nový uživatelsky příjemnější elektronický kontaktní systém, přes který je možné řešit neakutní požadavky – Sestra Emmy

Snažíme se na Váš požadavek zadaný do systému reagovat do 3 pracovních dnů.

Systém správy požadavků pacientů je rovněž dostupný přes menu na stránkách pod položkou odeslat zprávu

Při akutních potížích je třeba volat na telefonní číslo ordinace opakovaně v cca 20 min intervalech  od počátku ordinační doby!

Mám Covid, co teď?

Covid je viróza a lze k němu přistupovat podobně jako k jiným virózám. Jaká je tedy vhodná Samoléčba dostupná i bez lékařského předpisu v lékárně?:

  • na horečku Paralen 500mg (1000 mg funguje na bolest), ev. Ibalgin 200 -400 mg (funguje rovněž na bolest)
  • při bolestech v krku – Jox 3x denně, Strepfen po 6h, případně 3x denně Orofar
  • na suchý kašel Levopront 3×1 tabletu,
  • při změně na produktivní kašel (začne se odkašlávat)  je vhodné  ACC, Mucosolvan a nejlépe Erdomed 3x denně (volně prodejný je šumivý 225 mg)
  • jako podpora pak vitamín C min. 1000mg/den, vitamín D3 2000-4000 IU/den, zinek 75 mg/den, vit. B6 (pyridoxin) 50mg/den (ev. B komplex), omega 3 mastné kyseliny 4g/den
  • oproti jiným virózám Covid zvyšuje krevní srážlivost, tak při těžším průběhu a déle trvajících horečkách jako prevence mozkové či srdeční příhody  75-125 mg/den kyseliny acetylsalicylové s jídlem (např. 1/4 Acylpirinu, který je volně prodejný)

Při izolaci je nutný zvýšený protinfekční režim – rouška (lépe respirátor FFP2 bez výdechového ventilu), vyšší hygiena rukou, důsledně užívat své prádlo, ručník, nádobí, vyhýbat se kontatku s lidmi

Kdy volat lékaře či ZZS?

  • lékaře je jistě třeba kontaktovat při několik dnů (4-5) trvající horečce přes 38 st., nedostatečně reagující na léky proti horečce, dále při několik dnů trvajícím těžším průjmu, lehké dušnosti
  • záchrannou službu je třeba volat při rychlém horšení stavu v řádu hodin, neschopnosti přijímat tekutiny ústy, či akutním zhoršení ve smyslu dechové nedostatečnosti, kolapsu, atp…

„Razítko“, falešný pocit jistoty

MUDr. Tibor Vicsápi
Záhumenní 1477, Kopřivnice
e-amil: info@vicsapi.cz, tel.: 595 172 444
ID datové schránky: p93dvba

Jsem všeobecným praktickým lékařem. Zároveň se věnuji pracovnělékařské a soudně-znalecké činnosti ve zdravotnictví, a pracuji již několik let i jako konzultant kanceláře veřejného ochránce práv. Součástí mé práce je i nezbytná znalost zdravotnického práva.

Jelikož provozuji zdravotnické zařízení primární péče, navštěvují mne pacienti mimo jiné velmi často s požadavkem: „Pane doktore, já chci jenom razítko“ nebo „já chci jenom potvrzení“. Tato „razítka“ nebo „potvrzení“ se týkají různých oblastí života. Jsou to například zbrojní průkazy, řidičská oprávnění, studia na školách, rekvalifikace, zahájení podnikatelské činnosti a mnohé jiné. Doba, kdy tyto situace bylo možno řešit „razítkem“ či „ potvrzením“ je již dávno pryč. Jakoukoliv oblast, která se týká posouzení čehokoli, se dá řešit pouze lékařským posudkem. Pro tyto účely byl před několika lety zákonodárci vytvořen i samostatný zákon. Bohužel tuto změnu řada zdravotnických zařízení, klienti ani některé orgány veřejné moci nechtějí postřehnout. Co může být výsledkem takové nevšímavosti? Pacienti, kteří od lékaře obdrží takové „razítko“ či „potvrzení“, dostávají do rukou naprosto neplatný dokument a odcházejí od lékaře s falešným pocitem jistoty, že obdrželi vytoužené „razítko“ či „ potvrzení“. Odchodem z ordinace lékaře z takového dokumentu se stává pouze „kus počmáraného papíru“

Lékařský posudek je zcela něco jiného než potvrzení.

  • Posuzování má své formální, věcné i procesní náležitosti.
  • Posouzení začíná vždy přijetím písemné žádosti, která musí být archivována ve zdravotnické dokumentaci.
  • Při vydávání posudku musí být provedena veškerá stanovená nebo další vyšetření, která jsou nezbytná z důvodu zdravotního stavu pacienta.
  • Při posuzování musí být brány v úvahu příslušné prováděcí vyhlášky (je jich skutečně hodně).
  • Posudek musí mít po formální stránce stanovené náležitosti.
  • Posudek musí být prokazatelně doručen všem účastníkům.
  • Stejnopis posudku musí být archivován ve zdravotnické dokumentaci.

Nedodržení čehokoliv z výše uvedených může mít za následek neplatnost či právní neúčinnost posudku. Za dodržení všech pravidel přitom plně zodpovídá zdravotnické zařízení, které posudek vystavuje.

Proč tak složitý postup?

Posudek je dokument, jako jakýkoliv jiný úřední doklad. Při jeho vydávání se postupuje obdobně, jako při vydání úředních dokladů. Platí mimo jiné například zásada přezkoumatelnosti posudku. Pokud při posuzování nejsou dodržena stanovená pravidla, posudek se může stát nepřezkoumatelným. Nepřezkoumatelný posudek je proto neplatný. Takový posudek, který není všem účastníkům prokazatelně doručen, nenabude nikdy právního účinku.

Jakou má jistotu pacient, že obdrží platný posudek?

Abych pravdu řekl, téměř naprosto žádnou. Sám nejspíše není vybaven znalostmi, které s posuzováním souvisí. Neexistuje ani není uzákoněna prvotní kontrola posuzování. Problém nastane tehdy, kdy se pacient bude chtít domáhat svého práva. Ponaučením často je až první „průšvih“ zdravotnického zařízení, které posudek vydalo.

Smyslem tohoto sdělení není podrobný rozbor všech oblastí posuzování. Takovým rozborem bych musel popsat mnoho stránek a je otázkou, zda by to bylo vyčerpávající. Chtěl jsem poukázat pouze na to, že skutečně nelze vydávat lékařské posudky jen tak mimochodem, takzvaně ve dveřích, například otiskem lékařského razítka na pacientem donesený formulář. Často takové formuláře, které nesplňující ani formální náležitosti, jsou přitom vytvořeny orgánem veřejné moci z nejvyšších míst. Jedno nejmenované ministerstvo na základě mé stížnosti přislíbilo nápravu již v roce 2007. Do dnešního dne však k tomu nedošlo.